Jednorázová podpora
Dlouhodobá podpora

Rozloučení a poděkování ředitele Diecézní charity Hradec Králové

Rozloučení a poděkování ředitele Diecézní charity Hradec Králové

S poděkováním všem, kteří se podíleli na obnovení charity v hradecké diecézi, a také s přáním, aby charita dál rostla a byla výkladní skříní církve, se po 26 letech loučí Jiří Stejskal, který vedl Diecézní charitu Hradec Králové téměř od samého začátku. Významně se zasloužil o rozvoj i profesionalizaci sítě charit u nás a také humanitárních projektů v zahraničí, zejména v chudých oblastech Indie. Za obětavou službu církvi a papeži byl oceněn vyznamenáním „Pro Ecclesia et Pontifice“ (2003). Je též držitelem titulu „Rytíř Řádu svatého papeže Silvestra“ za příkladnou službu v čele Diecézní charity (2009) a „Pamětní medaile sv. Anežky České“ (2011).

„Já Tvoje cesty nechápu, Ty však pro mne cestu znáš.“

Dietrich Bonhoeffer

Tímto se s vámi všemi loučím. Jak už víte, v prosinci byl odvolán p. Suchár z funkce prezidenta a 28. února ze stejného důvodu končí i mé působení ve funkci ředitele. Společně jsme vedli diecézní charitu skoro od samého začátku. Začínali jsme od nuly (nebo skoro), dnes máme 200 služeb, 1200 zaměstnanců a na 40 000 klientů ročně… Při zpětném ohlédnutí chci poděkovat všem, kteří nás na této cestě provázeli.

Děkuji za podporu arcibiskupu Otčenáškovi, jehož laskavý úsměv nás provázel těmi prvními léty, kardinálu Dukovi, pro kterého byla charita důležitým nástrojem a častokrát nás popoháněl, ať tu či onde reagujeme na nějakou humanitární krizi, a zároveň jsem cítil ocenění naší práce a jeho důvěru. Nemohu také opomenout spolupráci s dnešním biskupem plzeňským – Tomášem Holubem, jehož věcné a praktické vedení mě v mnohém posunulo dále. Nerad bych vynechal „naše“ indické biskupy a jejich spolupracovníky – jejich práce, stejně jako práce otce biskupa Šášika na Ukrajině, mě naučila mnoho o pokoře.

Jsem vděčný za společenství ředitelů našich farních a oblastních charit. Dlouhá léta jsme se společně snažili vytvořit ne „pracovní kolektiv“, ale společenství křesťanů, kteří budou „světlem“ svého malého světa místní charity a „solí“ země pro ty, kterým máme sloužit. Charita je cestou církve (samozřejmě ne jedinou) do „světa“. K lidem, kteří se skrze nás a naše spolupracovníky poprvé setkávali s církví skrze milosrdnou lásku. Přál bych si, aby i pod novým vedením toto směřování mohlo pokračovat.

Pravděpodobně jsem na někoho zapomněl, to víte, nejsem nejmladší a bohatství setkání s mnoha lidmi je takové, že všechny vyjmenovat nemohu.

Na závěr bych rád zmínil také všechny spolupracovníky na diecézní charitě, jsem hrdý na každého jednoho z vás, byť ne vždy vše běželo, či běží hladce. Každý z vás je originál a mou jedinou snahou bylo, abyste naplnili ideál a originalitu podle Izaiáše: „Bůh si vepsal do dlaní tvé jméno“. Měli jste a máte mou důvěru.

Snažil jsem se vést všechny a všechno na bázi důvěry. Vím, že jsem i v téhle oblasti dostal mnohem víc, než jsem vydal, a jsem za to vděčný všem výše jmenovaným a všem, které jsem vyjmenovat nemohl. Věřím, že k charitě mě před 26 lety přivedlo Boží volání a snažím se současnou situaci přijímat jako Boží Prozřetelnost, která mi snad ukáže kudy dál.

S radostí, že jsem s vámi mohl prožít nádherné chvíle, a s přáním, aby charita rostla a plnila svůj úkol výkladní skříně církve, se s vámi loučím

Stejskal Jiří

 

 

Tříkrálová sbírka 2019
Zapojte se
 

Více informací také zde.